Chtěla jsem, aby naše kabelka byla hezká, ale zároveň praktická. Ráda nosím svou malinkou kabelku do práce, do které se vejde jen peněženka, a v metru si ji můžu dát před sebe, ať na ni vidím. Někdy ale potrebuju vzít s sebou i sešit nebo diář, a na to už musím brát kabelku větší. Co kdybych měla kabelku, kterou můžu kdykoliv zvětšit nebo zmenšit?

Naši novou venčící kabelku ve větší verzi snadno naplníte i A5 sešitem, peněženkou, očkovákem, roličkou sáčků a najde se i místo na mobil nebo klíče. Když ale vyrážíte nalehko, jednoduše přepnete popruhy na spodní řadu polokroužků a přehnete kabelku napůl. Tadá! Místo na peněženku, klíče a spooustu mlsek stále je!

Abyste se mohli s pejskem hravě sladit, využili jsme již hotových vzorů. Černý mramor je dlouhodobě jeden z vašich nejoblíbenějších, takže ten byl naprosto jasná volba. Šátek k němu máme už dlouho, takže sladěný outfit je na světě. Pak to chtělo něco elegantního, takže jsme vsadili na tmavě modré káro s hnědou koženkou. Tam doplňky se stejným vzorem sice vyprodáváme, ale otevírá se tím prostor pro červené doplňky, nakolik se červená právě v káru objevuje. Poslední vzor jsme dělali nový, jarní, se zářivými barvami a puntíky. Doplnili jsme jej rezavou kůží a růžovými zipy.

Přední kapsa ze vzorované, nepromokavé látky, je bez zavírání a určena na pamlsky. Pejska tak odměníte raz-dva. Ve složené verzi můžete na pamlsky využít zadní kapsu na zip.

Aby se rolička nekutálela po spodku kabelky, vedle kovové průchodky najdete malou kapsičku, kam roličku dáte. V kapsičce je na jedné straně malá dírka, kterou sáček provléknete do útrob kabelky a potom až kovovou průchodkou ven.

Popruh je samozřejmě velikostně varibilní, z měkké koženky. Není příliš tenký, aby se nezarýval do ramene, ani příliš tlustý.

Snažila jsem se vytvořit do nejfunkčnější kabelku, která vám udělá procházku komfortnější, ale zároveň tak hezkou, abyste si ji mohly vzít i do města.

The post Představujeme malé-velké kabelky na venčení appeared first on pawsome.cz.

Budeme potřebovat:

• 150g pohankové mouky
• 50g jemně mletých ovesných vloček
• 1 středně velká mrkev
• 100g jablečné pyré
• 50g listového špenátu
• 2PL plnotučného jogurtu
• 1 vejce
• 1čl drcených konopných semínek
• 1čl mletých lněných semínek

Všechny suroviny pečlivě smícháme, až nám vznikne hustější, ještě trochu lepivější těsto. V případě moc tekuté a kašovité konzistence můžeme přisypat více mouky. Z těsta vytvarujeme libovolné tvary a dáme je na pečicí papír nebo ním naplníme silikonovou formu. Pečeme na 180°C po dobu 15-20min. Sušenky po dobu pečení sledujeme, měly by být po upečení stále měkké.

The post Jarní sušenky pro psy se špenátem appeared first on pawsome.cz.

Kluci, kdyby Vás případně někdo neznal, mohli byste se čtenářům představit?

No jasně, zdravíme čtenáře. Já jsem Señor Pupík, roční anglický buldok, co miluje sýr a mazlení s fanoušky. Kromě toho mám instagram @senorpupik kam přidávám fotky a videa ze svého života. Už se mi tím podařilo páníčka i mě uživit, takže můžeme být každý den a celý den spolu. A když nějaké penízky zůstanou navíc, tak jimi zpravidla pomůžeme pejskům v nouzi. 

Pupík je opravdový psí influencer na Instagramu. Kde se takový nápad vzal?

No influencer asi moc ne. Snažíme se bavit lidi. To mi slovo influencer moc nevystihuje. Ale nápad se spíš zrodil v páníčkově okolí. Všichni se už od mých osmi týdnů ptali jestli mám instagram a tak jsme ho zkusili s páníčkem založit, že uvidíme jak to dopadne. V tu dobu mi bylo asi osm měsíců.

Proč si páníček pořídil zrovna buldoka? Co na tomto plemeni má nejvíc rád?

Páníčkovi se vždycky líbili nejvíce boxeři, ale měl obavu, zda by dokázal takhle aktivní plemeno zvládnout a zda by mu dal dost pohybu. Přece jenom člověk neočekává, že si pořídí psa a bude s ním trávit 23 hodin denně a živit nás oba bude společný instagram Takže když se naskytnula možnost si pořídit klidného buldoka, tak neváhal a dneska už určitě neměnil. Buldok se stal jeho nejoblíbenějším plemenem společně s mopsíkama, protože jeden mopsík jménem Mireček s námi žil a získal si psí i lidská srdce.

Co nejraději dělá Pupík ve volném čase? 

Střídám aktivní dny a odpočinkové dny. V aktivních dnech chodím po kavárnách, parcích, památkách a fotím. Bereme spolu různé kamarády ať už psí či lidské. To mě baví, hlavně potkávat fanoušky a pejsky. Když mám povinný odpočinek tak střídám spánek, mazlení s páníčkem a hraní si s mým malým bráchou mopsíkem Mirečkem. Ten se od nás teď odstěhoval do Kouřimi a stýská se mi po něm, ale už šetřím na obytnou dodávku, abych za ním mohl pravidelně a často jezdit.

Často vás ve stories vidíme v kavárnách. Máte nějaké oblíbené, dog friendly podniky?

Jo, mám rád takovou tu pěnu, co je na cappucinu Rádi  máme Vnitroblock v Holešovicích, je tam spoustu místa, můžu se tam rozvalit na studenou podlahu a zchladit se. Obsluha je skvělá a je tam prostě fajn. Taky Miners Coffee na Žižkově, ta je překrásně vyřešená a vždycky mám k dispozici jejich vyhlášené Doggy Espresso. Teď jsem dostal tip na kavárnu na Dejvicích “Elvíra”, kterou provozuje mops Walter, tam se plánuji brzo zastavit!

Setkali jste se někdy naopak s negativní reakcí v nějakém podniku či obecně?

U nás velmi málo, ale v zahraničí mají často hodně přísné zákony pro pejsky. Třeba v Portugalsku nesmí pejsci do žádné restaurace ani kavárny.

Poznávají Vás na ulici? Zastavují vás Vaši sledující?

Jo docela často a to já rád. Mazlení neodmítnu

Pupík i hodně cestuje. Kde všude jste byli a které místo hodnotíte jako nejlépe přístupné pro cestu se psem?

Zatím máme za sebou Portugalsko, Německo a Rakousko. S cestováním s pejskem je to všude stejné. Přepravní firmy na to nejsou mezinárodně vůbec připravené, všechno je třeba ověřovat a často řešit pro pejska individuálně. To samé s ubytováním, více jak polovina potenciálních variant ubytování s pejskem odpadne. Třeba na bookingu píší, že pejsek není problém, ale už k tomu nenapíší za jakých podmínek. Museli jsme takto rušit třeba 7 různých rezervací, kde podle bookingu byli “dog friendly”, ale už neuvedli, že si s sebou musíme přivézt klec a do té mě zavřít.

Kam se ještě chcete podívat?

Meteora v Řecku, Dolomity v Itálii, Sa Calobra na Mallorce, Henningsvaer v Norsku a mohl bych pokračovat. A díky obytné dodávce se těšíme, jaké skryté poklady objevíme i po cestě do těhle vyhlášených lokací..

 Vnímáš rozdíly v chování k pejskům tady a v zahraničí?

Z pohledu lidí příliš ne, všude na nás byli lidé převážně milí a chtěli si mě pomazlit. I z hlediska povolení vstupu se psy je to podobné. Do většiny míst mě pustili, ale jsou místa, kde mají pejsci zákaz. Například v Portugalsku mě nevpustili do zahrad Palacio de Crystal, stejně jako mě v Praze nepustí do Valdštejnské zahrady. Většinou nás to mrzí, ale respektujeme to.

Jaké máte plány do budoucna?

Hlavní je být šťastní, posouvat tvorbu pro fanoušky na novou úroveň a pomáhat společně s fanoušky dobročinností všude, kde to jde. Konkrétní plán je koupit si příští rok dodávku a tu přestavět, abychom v ní mohli bydlet, kdekoliv se nám zachce. Tím odpadnou problémy s dopravou pro pejsky i s bydlením a dostaneme možnost tvořit pro fanoušky (i pro sebe) fotky a videa odkudkoliv budeme chtít. Také chystáme na duben 2020 jednu opravdovou bombu, ale to zatím nemohu prozradit

The post Seňor Pupík: buldočí bavič z Instagramu appeared first on pawsome.cz.

Následující recepty obsahují prospěšné potraviny, například lněné semínko je super zdrojem omega 3 mastných kyselin, vlákniny a zlepšuje kvalitu srsti. Kurkuma je obzvlášť vhodná na následující podzimní a zimní období – je protizánětlivá a působí jako antioxidant. Kokosový olej zase reguluje trávení, podporuje imunitní systém a je skvělý na srst.

Dýňové sušenky s kurkumou

Nachystejte si:

• 80 g dýně Hokkaido
• 130 g špaldové mouky
• 1 vejce
• 2 polévkové lžíce kokosového oleje
• 1 čajová lžička kurkumy

Dýni Hokkaido oloupejte, zbavte semínek a nakrájejte. Potom ji nastrouhejte najemno a přidejte vejce a kokosový olej. Smíchejte se sypkými surovinami – moukou a kurkumou. Vznikne vám tak pevnější těsto, které vyválejte a vykrajovátky vykrájejte tvary.

Pečte na 180 stupňů 20-30 minut.

Vláčné dýňové muffinky s jablky a lněným semínkem

Nachystejte si:

• 50 g najemno namletých ovesných vloček
• 100 g dýně Hokkaido
• 80 g jablka
• 2 polévkové lžíce kokosového oleje
• 1 polévková lžíce pomletých lněných semínek

Dýni Hokkaido oloupejte, zbavte semínek a nakrájejte na menší kousky. Spolu s jablkem (to nemusíte zbavovat slupky) nastrouhejte najemno. Přidejte kokosový olej, lněná semínka a ovesné vločky. Vypracujte těsto a naplňte košíčky na muffiny.

Pečte na 150 stupňů 15-20 minut.

Líbily se vám recepty? Má pro vás Zuzka připravit další?

The post Podzimní dýňové dobroty, které musí váš pes ochutnat appeared first on pawsome.cz.

Barvy

K podzimu neodmyslitelně patří výrazné teplé barvy – oranžová, hořčicová, vínová i oranžovo-hnědá camel. Ze studenějších barev sáhněte po tmavě zelené či tmavě modré. Ty vypadají v kontrastu s teplými barvami skvěle.

Vzory

Veselé vzory

Pokud máte rádi veselejší vzory, zvolte indiánské vzory, vzory s dýněmi či na halloween něco strašidelnějšího. Něco mezi veselými a elegantními vzory je Buffalo káro, které je v naší nabídce velmi oblíbené.

Elegantní vzory

Must-have mezi podzimními vzory jsou kára – nestárnoucí klasika, ať už v jakémkoliv barevném provedení. Zajímavý je i vzor pepito.

Materiály

Pletenina

Rána a večery už bývají chladnější, nezapomeňte tedy svého psa vybavit slušivým svetrem – pletenina se k podzimu báječně hodí! Do deštivého počasí však zvolte něco nepromokavého, pletenina snadno nasákne vodu.

Kůže

Kůže či koženka je dalším materiálem, který k podzimu báječně ladí. Třeba taková koňaková kůže vypadá naprosto báječně na všech barvách psího kožíšku.

A co koženkový doplněk pro vás? V naší nabídce už brzy najdete koženkové ledvinky – pamlskovníky.

The post Přehled podzimních psích trendů appeared first on pawsome.cz.

Svatební obojky a vodítka

Na trhu najdete spoustu různých svatebních obojků a vodítek a i my do budoucna nějaké plánujeme. Pořídit na svatbu speciální obojek s vodítkem je ta nejnákladnější varianta, ale pokud se vaše aktuální věci na svatbu moc nehodí, je to určitě dobrá cesta.

Svatební motýlky

Pokud obojek a vodítko vhodné na svatbu již máte, nebo to nové chcete vyšperkovat, pro psí svědky je téměř povinností nějaký fešný motýlek. Pokud celou svatbu ladíte do konkrétní barvy, určitě si vyberete z naší nabídky jednobarevných motýlků. Speciálně na svatby jsme udělali i vzor s prstýnky a nápisem “Štěkám ANO”, který je momentálně #1 mezi svatebními motýlky. Prudce elegantní taky může být klasický černý motýlek, či motýlek elegantnějšího střihu z bavlněného saténu.

Nejvíc slavnostní záležitostí je však celý bílý límeček s černým motýlkem v tuxedo stylu. Neslouží však jako obojek, takže jej doporučujeme spíše klidným pejskům a na místa, kde vám pejsek nemůže nikam utéct.

Svatební mašle

Někomu mohou přijít motýlky příliš “samčí” – pro fenky se tak hodí více psí mašle. I tady můžete ladit do konkrétní barvy a zejména růžové tóny vypadají ve tvaru mašle famózně. Jako doplněk k nevěstě můžete fence připnout bílou mašli – v tomto případě je příjemné pravidlo, že bílou nosí jen nevěsta, porušit.

Psí korále

Ne příliš vídaná varianta, ale ták krásná! Psí dámy vyzdobte korálky. Můžete je dát i k obojku či postroji, i samostatně, pokud nemá fenka kam utéct a bude při vás.

Na co nezapomenout

Určitě mějte někoho, kdo vám pejska bude v průběhu svatby hlídat. Jako nevěsta budete mít svých krásných povinností dost a bude fajn, když se budete moci spolehnout, že o pejska bude postaráno. Taky se při výběru místa nezapomeňte informovat, jestli pejsky vůbec dovolují, mnohdy jsou zakázáni.

Co ještě pohlídat? Hezky to shrnuli v BeCyDog, mrkněte i na jejich článek.

The post Co obléct pejskovi na svatbu? appeared first on pawsome.cz.

Když jsem Pawsome založila, kupovala jsem látky na Fleru od jiných drobných podnikatelek či v českých eshopech. Po malé chvíli jsem ale cítila, že výběr dostupného materiálu je pro mě žalostně malý. Látky nebyly dostatečně moderní a nevyhovovaly mým představám.

Opravdu vlastní vzory

Můj partner je UI designér. Jo, ani já moc nevím co to znamená.  Každopádně umí v Illustratoru nakreslit super věci. A tak jsme si začali kreslit vlastní vzory a našli tiskárnu, která nám vzory natiskne na různé materiály – nepromokavé polyestery, 100% bavlny i směsi. A toto je naše největší výhoda. Vlastní vzory neznamenají stažené ze shutterstocku nebo z free fotobank. Naše vzory jsou naše od prvního do posledního vektoru. 

Opravdu šito v Česku

Nikdy mě nenapadlo, že bych výrobky nešila zde v Česku. Podporuji jiné drobné podnikatelky, které milují šití. Nedávno jsem viděla nějakou ceduli, že nákupem u drobného podnikatele zaplatíte jeho dceři kroužek, zatímco u giganta jste jen číslo. Něco na tom bude.

Mohli bychom produkty přeprodávat. Kupovat na aliexpressu a tady prodat jako „naše” – i to se děje. Ale to není můj styl a nikdy nebude. To slibuju. Podporou mé značky podporujete můj sen a mou touhu něco vytvořit. Něco bez keců, které nejsou pravda. Něco, za co se můžu skutečně postavit. 

Pod značkou Pawsome je velké úsilí několika lidí. A část z nich to dělá zcela zdarma. Partner Jakub kreslí veškeré vzory jen za úsměv. Mám štěstí, že jsem v Praze, kde jsme zatím krátce přistěhováni, našla skvělou švadlenu, se kterou si rozumíme i lidsky. Šije kolikrát i po nocích a dělá to poctivě a srdcem. 

Mám často problém říkat „moje”. Že Pawsome je moje, já jsem vytvořila. Protože to není tak docela pravda a já si moc dobře uvědomuju, že bez partnera by to třeba nešlo, a že bez švadleny bych to prostě nedokázala stíhat. Že na tom vlastně makáme společně. Mám full-time job jako většina z Vás a toto vše dělám po pozdních odpolednech, večerech a víkendech. Naučila jsem se pít kafe, nedržet si věci v hlavě ale zapisovat si je a organizovat si čas efektivně. 

Za každou kolekcí je spousta kroků. Je potřeba vymyslet nějaký koncept celé kolekce. Jednotlivé produkty přidáváme jen občas, většinou zveřejňujeme právě celé kolekce. Je potřeba i předem promyslet jednotlivé produkty a vzory – podle toho se pak kreslí. Kolekce děláme většinou 2 měsíce dopředu, aby byl dostatek prostoru vše vyladit tak, jak si představuji. Ušít, nafotit, napsat popisky,…

Opravdu vlastní fotky

Vše si fotím sama. Každou jednotlivou fotku, každý jednotlivý příspěvek na sociálních sítích. Výjimkou jsou fotky od holek fotografek, které jsou moje srdcovka – Kristýna Kvapilová a Katka Mráčková. Jsou skvělé a ráda jejich fotky použiji na soc. sítích a označím je. Na eshopu u produktů ale najdete jen moje fotky. Fotku jsem vystudovala na brněnské Šuřce. Když jsem začínala fotit, fotila jsem hlavně koně. Psi přišli hlavně až s naší Bertou. Stejně jako tohle všechno. 

Volný čas v podstatě nemám – veškerý volný čas věnuji tomuto svému snu. A absolutně to stojí za to. Hodně na sebe tlačím, abych Pawsome pořád posouvala dál, abych byla stále produktivní. Jo, někdy to prostě nejde. Přijde krize, padáte na hubu. To-do list je přecpaný k prasknutí a čím víc odkládáte, tím horší máte ze sebe pocit. Ale všechna ta dřina je zapomenuta jakoukoliv zprávou od zákaznice, fotkou psího miláčka s produktem nebo zájmem o mé produkty. Moc ráda si s vámi povídám, ať už je to na Instagramu, v mailu, na Facebooku nebo kdekoliv jinde. Občas mám pocit, že v některých mám nové virtuální kamarády. Velkou spoustu zákazníků si pamatuji jménem, zvláště ty, kteří u nás nakupují často. Zdravím slečnu Nikol od Aury, vždycky se v directu na IG zasměju. 

Snažíme se podporovat psí organizace, věnujeme občas nějaký ten produkt do tombol k dobrým účelům. Ale nechci mít charitu jako prodejní argument. A dát můžu jen ve chvíli, kdy budu mít co. 

Opravdu děkuju

Díky Pawsome a focení jsem našla v řadě z vás i přátele. Za to děkuju.

Nemůžu být šťastnější, když mi píšete, že jste spokojení, že pejskovi to strašně sluší a že přijdete zas. Přijďte, budu nejšťastnější na světě. 

The post Proč to neděláme jednoduše appeared first on pawsome.cz.

Proč jste se rozhodli adoptovat zrovna Merci a Bruce? Čím vás zaujali?

Merci jsme si pořídili, protože jsme se shodli, že pejska chceme a jsme schopni mu dát domácí prostředí. Holky z Buldočí naděje jsem sledoval již dlouho a oba máme rádi placatky (v podstatě cokoliv, co má placatý čumák), takže bylo jasné, odkud si pejska pořídíme. A když jsem viděl seznamovací album Merci, nebylo o čem (stálo tam „čas od času prožene kočky“, což jsme přesně potřebovali :-)), v podstatě láska na první pohled.

Bruce (původně pojmenovaný Chandler, nyní ale Bruce Wayne alias Batman) byl spíš impulzivní rozhodnutí. Holky z Buldočí naděje nabídly rodinám, které od nich již nějakého pejska adoptovaly, tohle štěňátko. Oba jsme se do něj okamžitě zamilovali. No a já se šel akorát na 2 měsíce učit na zkoušky, takže ideální doba na to si pořídit štěňátko.

Znáte jejich příběh?

Oba zachránily holky z OS Buldočí naděje.

Merci je asi čtyřletá fenka francouzského buldočka, která má za sebou určitě několik vrhů štěňat. Našli ji se toulat na Slovensku; těžko říct, zda utekla nebo se ji někdo chtěl prostě zbavit. Bohužel, už nikdy se nedozvíme, čím vším si prošla; na druhou stranu je toto již pouze minulostí.
A má dvojí občanství – očipována totiž byla i na Slovensku i u nás v Česku.

Bruce je asi roční kříženec francouzského buldočka s čímsi – v úvahu zatím podle zbarvení, výšky, postavy a chování připadá bostonek, dobrman, rotvajler, pražský krysařík. Nejpravděpodobněji se jej pokusili nakřížit tak, aby měl dnes velmi chtěné, avšak nestandardní, zbarvení. Je přivezený rovnou ze zavřené množírny, kde strávil přibližně prvních 6 měsíců svého života.

Jak dlouho je máte?

Merci máme něco málo přes rok (adoptovali jsme ji 15. 4. 2018), takže s námi oslavila tzv. první „bydleniny“ (jak se tomu v hantýrce nás psích opečovávatelů říká).

Bruce je u nás přes půl roku. Zatím ho máme pouze v předadopční péči – podmínkou adopce totiž byla jeho kastrace, a tu prodělal teprve teď. Stejně tak každý pejsek, kterého si pořídíte z Buldočí naděje, bude kastrovaný, právě proto, aby se zamezilo dalšímu množení.

Co prvního vám prolétlo hlavou, když jste si vezli domů prvního z pejsků?

Jednak to byl pocit obrovského štěstí, jednak pochyby, zda to zvládneme (sám jsem měl pejska naposledy v roce 2009, navíc ne v bytě) a hlavně jsem viděl to klubíčko neštěstí: poprvé v Praze, poprvé na vodítku, poprvé v autobuse…

Ale radost, láska a štěstí prostě převládly.

Jak probíhalo jejich seznamování, jak se sžívali?

Když jsme si měli brát domů Bruce, jeli jsme si pro něj za holkami do Olomouce i s Merci.

Vidím to jako dnes: já mám na klíně Bruce, David má na klíně Merci. Merci neví, co se děje, ale zvídavě ji očuchává a líže takové malé, nohaté, ušaté stvoření.

Bruce si z ní udělal na začátku mámu – chtěl si s ní hrát a cucal jí cecíky. Dnes je Bruce třeštidlo, pořád si chce hrát, což se Merci úplně ne vždy líbí.

Ale je potřeba říct, že z původně letargického buldočka, kterým Merci byla, se vyklubala taková malá podvraťačka a je dost zvídavá: s hračkami si má kdo hrát, občas i oblečení najdu na jiném místě, než původně bylo :-). A na tom má rozhodně zásluhu právě Bruce.

Jak se adopcí proměnila Vaše domácnost?

S Merci jsme se sžili rychle: na začátku měla jen asi dvě nebo tři nehody (čůrací). Pak se naučila náš režim a my ten její. Vlastně přibyl jen hladový krk, kupa hraček (se kterými si nehrála) a pelíšek. Merci byla hlavně válecí typ, takže ideální k televizi a na prochajdu do parku.

S Brucem to byl trochu oříšek. Kakal a čůral snad všude, museli jsme pořídit ohrádku. Pak cestovní box a nakonec klec. Zjistili jsme, kde mají nejlevnější plenky (ty speciální psí jsou 3x dražší než lidské), že se vyrábí koberec z dílů, které se samostatně dají vzít a umýt (když se stane nehoda), nechali jsme spoustu peněz na veterině za léky, dokud se nepřišlo na to, co mu vlastně je. Místo učení se na advokátky jsem si zlepšoval fyzičku (běhání nahoru a dolů po schodech několikrát denně ze třetího patra). A opět najetí na nový režim. A přibyla spousta dalších hraček, se kterými si konečně začal někdo hrát…

Mají nějaká specifika?

Merci se stále bojí prudkých pohybů a nechce se venčit jen tak s někým. Zároveň se uprostřed procházky ráda zastaví a prostě stojí, dokud se sama nerozhodne, že teda jdeme dál. Ale Merci miluje lidi, hlavně teda dámy.
Co se týče specifik, tak má trochu na stranu hlavičku, ale to jí v ničem nepřekáží. Naopak vypadá, jakože se na vás dívá. Druhým specifikem je krmení, ke kterému potřebuje 100% klid. Nikdo nesmí být okolo – v dohledu ani v doslechu.

Bruce byl asi specifičtější v tom, že jsme zpočátku řešili několik měsíců trvající průjmy (jednalo se o giardie/lamblie a další parazity, což jsme nakonec vyléčili). Chodil jsem venčit i přes oběd, abych to pak případně nemusel uklízet nebo aby to nesežral a znovu se tím nenakazil. Doma je jako utržený ze řetězu, prostě pes v pubertě. Venku je jako vyměněný a stačí někde šelest nebo lidi na blízku a hned by utíkal. O to větší výzva je vlastně jakékoliv venčení, protože aby se vykakal, tak taky potřebuje 100% klid (jako Merci na krmení) a když ho nemá, tak ten bobek radši donese zase zpátky domů. Ale u obou dvou jsme přešli na BARF a nemůžeme si to (ani pejsci, což dokazují dokonale vylízané misky a pevná hovínka) vynachválit!

Co na nich máte rádi úplně nejvíc a co vám přinesli do života?

Na Merci mám rád ten stoický klid, se kterým vše zvládá, dokud pohár nepřeteče a pak začne sama řádit.

Na Brucovi jeho ztřeštěnost, kdy je schopný lítat jako blázen z pokoje do pokoje, narážet do všeho, co stojí v cestě, a pak za Vámi přijít, jakože proč si s ním nehrajete?!

A přinesli hlavně radost. A lásku. A pak i režim a starosti a výdaje a vstávání…

Ale ve finále stejně nic nepřekoná tu radost v očích, vrtění (zakrslých) ocásků a skákání, když se vrátíte domů (bez ohledu na to, zda po pěti minutách nebo po třech hodinách).

Co byste vzkázali či doporučili někomu, kdo o adopci uvažuje?

Nejprve bych asi začal jinak: nekupujte pejsky bez PP. V žádném případě.

A co se týká lidí, kteří uvažují o adopci: asi bychom jim doporučili, aby nejprve dobře zvážili, zda jsou schopni pejskovi dát potřebný prostor a čas. Adopce je skvělá věc (a nezáleží, zda budete adoptovat z Buldočí naděje nebo z Vašeho nejbližšího útulku). Především je potřeba mít na paměti, že většinou nevíte, co si pejsek předtím zažil a musíte na to brát ohled (poskytnout co možná nejklidnější prostředí, pravidelnost, jistotu, lásku) a musíte si obrnit nervy, co se týká rozličných nehod (loužička, hovínko, zničené boty, oblečení, sedačka, koberec, dveře…).

Za nás mohu říct, že jsme jednoznačně PRO a adopci doporučujeme. Pokud pejskovi dáte, co potřebuje, vrátí Vám to několikanásobně svou nekonečnou láskou a oddaností.

„Nekupuj, adoptuj!“

The post Příběhy z adopcí: Bruce a Merci appeared first on pawsome.cz.

Znáte Meldin příběh?

Melda k nám přišla z prostředí, které nebylo popisováno moc pěkně. Byla maličká, vyhublá a na bříšku měla (a stále trochu má) památky po kariéře rodičky „bazošových štěňátek“. Holky z Buldočí naděje jí na začátku daly tu nejlepší péči a pak se už začal odvíjet ten správný příběh, ve kterém si Melda hoví na gauči a má dva sluhy, kteří jí poskytují lázeňskou péči.

Proč právě ona?

Předtím, než jsme potkali Meldu, jsme se u Buldočí naděje ucházeli o elegána Boba Švarce. V té době jsme však dokončovali školu, řešili bydlení a nemohli jsme tak námluvy s Bobem dotáhnout do konce. Bylo to však asi znamení, neboť po čase se objevil další psí hrdina, který potřeboval kámoše a do jejichž popisu jsme zapadali. Tak jsme spolu šli na rande a doufali jsme, že se Meldě budeme líbit.

Jaká první věc se vám honila hlavou po příjezdu domů?

Po pravdě jsme byli plní dojmů a v napětí, zdali se jí u nás bude líbit, nebude se bát a nebude se jí stýskat po holkách z Buldočí naděje. Také jsme ale přemýšleli, jestli náhodou nebude Conan ničitel a nezhostí se úkolu likvidace společné domácnosti. Veškeré obavy se naštěstí ukázaly býti planými. Meldinku jsme si přivezli večer, šli hned do postele, kde si na nás Meld pohodlně ustlala a spala až do rána. Byli jsme nadšení, že nám tak věří a dokáže s námi hned usnout. Jenže to jsme netušili, že jsme se zrovna stali svědky jedné z Meldiných dovedností, tzv. instant sleep, která Meldě umožňuje usnout v jakékoliv poloze během jedné vteřiny.

Jak se proměnila vaše domácnost?

Kromě několika zašpiněných zdí a počůraných časopisů téměř nijak. Melda je celkem flegmatik a povaleč. Hygienu doma zvládá naprosto s přehledem a věci neničí.  U nás doma tak přibyl pouze pelíšek, misky, granule a miliardy uvolněných chlupů.

Co vám Melda přinesla do života?

Štěstí a lásku. Je to naprosto nepředstavitelný pocit, když vás ta malá kočička každý den vítá a tulí se s vámi všemi možnými způsoby a vy vidíte, že je moc spokojená. Na druhou stranu musíme říct, že je potřeba počítat i s jistou dávkou strachu a obav o její zdraví. V žádném případě bychom ale své rozhodnutí adoptovat si pejska neměnili.

Co na ní máte rádi úplně nejvíc?

Všechny podoby její psí duše! Je to nejvíce přítulná kočička, ze které se ale vyklube drsná šéfka, a někdy i stará naprdlá babka! Je to taky zvědavec, co objevuje svět, tvrdohlavý buldok a koketa, když se na procházkách seznámí s nějakým sexy psem ze sousedství. Přidejte do toho její pochrupkávání, její každodenní ranní starost, zdali jsme přežili noc, která je následována nesmírnou radostí, že nás vidí a že žijeme. Nemůžete jí prostě nemilovat.

Líbil se Vám první příběh? Dejte nám vědět do komentářů! A komu ukápla slza jako mě, přiznejte se, ať v tom nejsem sama.

The post Příběhy z adopcí: Melda appeared first on pawsome.cz.

Nepamatuji si, o jaké téma klauzurních prací tehdy šlo, nicméně já si vybrala zpracovat téma množíren psů. Nafotila jsem několik psů ve školním ateliéru – každý měl nějaký pohnutý osud. Jeden doplácel na své zbarvení, dalšího našli uvázaného a nechtěného, fenky byly továrnami na štěňata a štěňata? Ta byla předána na benzínové pumpě.

V sérii “Příběhy z adopcí” se ale budeme na tyto příběhy dívat ze strany lidí, kteří si adoptovali psa s pohnutým osudem a vrací mu to, co mu takovou dobu chybělo – lásku. Jsem ráda, že spolupracujeme s Buldočí nadějí, odkud bude pár příběhů jistě pocházet. Jsem ráda, že spolupracujeme právě s nimi, že právě odtud máme Vladimíra.

První příběh najdete zde

The post Úvod k “Příběhům z adopcí” appeared first on pawsome.cz.